Přejít na obsah
ECRtest

Změna citové vazby během života

Změna citové vazby bývá pomalá. Tvůj styl může léta zůstávat podobný, a může se proměnit s věkem, v nových vztazích i během terapie. Z výzkumu víme, jak takové změny vypadají, jakou roli v nich hrají opakované zkušenosti s blízkostí a proč jim dát čas.

Připravila Redakce ECRtest · Aktualizováno 19. listopadu 2026 · 9 min čtení

Stručně

  • Styl citové vazby se může měnit. Změny se obvykle ukážou za měsíce či roky.
  • Pocit bezpečí nejvíc posiluje, když ti druzí opakovaně ukazují, že se na ně můžeš spolehnout.
  • Po terapii lidé mívají bezpečnější vazbu a méně obav o vztahy.
  • Získaný pocit bezpečí mění to, jak se stavíš k vlastní minulosti. Prožité věci zůstávají.

Jak dlouho se vzorec drží

Citová vazba se mění pomalu. Metaanalýza 127 studií sledovala vazbu od kojeneckého věku do rané dospělosti. Výsledky stejných lidí vědci porovnávali s odstupem od dvou týdnů do 29 let. Korelace mezi dřívějším a pozdějším měřením vyšla kolem 0,39 (Pinquart et al., 2013). To ukazuje na střední míru stálosti. Souvislost je patrná, přesto se výsledky řady lidí časem změní.

Citová vazba se proměňuje i v dospělosti. Jedna studie sledovala stejné lidi od dospívání do stáří. Vztahová úzkostnost v průměru s věkem klesala, nejvýrazněji ve střední a pozdní dospělosti. Vyhýbání se blízkosti ubývalo pozvolna v průběhu celého života (Chopik et al., 2019). U lidí v partnerském vztahu bývaly obě hodnoty nižší.

Co vlastně dokáže stylem pohnout? Dosavadní očekávání se drží, dokud je zkušenosti potvrzují. Když opakovaně zažíváš něco jiného, očekávání se mohou proměnit (Fraley & Roisman, 2019). Po těžkých ztrátách si člověk může dávat větší pozor. Dobré vztahy zase mohou obnovit pocit bezpečí.

Jak vypadá získaný pocit bezpečí

Pojem pochází z výzkumu, který používá rozhovor o citové vazbě v dospělosti, Adult Attachment Interview (AAI). Otázky se týkají dětství a hodnotí se soudržnost a otevřenost vyprávění. Samotné události se nehodnotí. Vědci mluvili o získané bezpečné vazbě, když lidé popsali těžké rané vztahy s rodiči a přitom o nich dokázali vyprávět stejně uceleně jako lidé s bezpečnou vazbou (Pearson et al., 1994).

Ani získaný pocit bezpečí neodstraní stopy minulosti. V téže studii mělo příznaky deprese nad klinickým prahem 40 % lidí se získanou bezpečnou vazbou a jen 10 % těch, kdo popsali dětství s dostatkem podpory. To, co člověk zažil, zůstává součástí jeho života. Měnit se může způsob, jak s tím žije a jak dnes navazuje vztahy.

Vzpomínky ovšem nedávají úplný obraz. Když výzkumníci srovnali vyprávění dospělých s tím, co bylo v jejich dětství přímo pozorováno, vzpomínky na těžké dětství se s pozorováním neshodovaly pokaždé (Roisman et al., 2002). Lidé, jejichž vazba byla v kojeneckém věku nejistá a v dospělosti podle rozhovoru bezpečná, přesto dokázali navázat blízké vztahy, které fungovaly. Mnozí z nich přitom neměli výraznější citové obtíže.

Náš test se ptá, jak dnes prožíváš blízkost. Příběh tvého dětství nezkoumá, takže ti neřekne, jestli jde o získanou bezpečnou vazbu. Může ale ukázat posun. Za rok si můžeš všimnout, že máš na mapě k oblasti bezpečné vazby blíž.

ÚzkostnáÚzkostně-vyhýbaváBezpečnáVyhýbavá

Zjisti, odkud vycházíš

Udělej si test dnes, ať máš za pár měsíců s čím srovnat nový výsledek.

Udělat si test
  • 72 výroků
  • 10-15 minut
  • bez registrace

Nová zkušenost s blízkostí

Nejvíc výzkumů o tom, jak vzniká větší pocit bezpečí, se týká vztahů. Podle jednoho z modelů mohou úzkostnost a vyhýbání slábnout díky různým zkušenostem (Arriaga et al., 2018). Úzkostnost polevuje díky zkušenostem, které ti pomáhají víc si věřit. Druhý člověk si tě váží, podpoří tě v tom, o co usiluješ, a všimne si, co se ti podaří. Vyhýbání slábne, když máš dobrou zkušenost s tím, že se na někoho spolehneš. Zkušenost může být třeba taková, že dostaneš pomoc a přitom si dál můžeš rozhodovat po svém, bez výčitek.

Jeden příjemný okamžik nestačí ke změně vnitřního pracovního modelu, tedy toho, co od blízkosti čekáš. Pomáhá spíš řada drobností, které se opakují. Odpověď přijde ve slíbenou dobu. Po hádce se oba vrátí k rozhovoru. Když o něco požádáš, druhý člověk to vezme vážně. Změna proto většinou probíhá nenápadně a dá se poznat až zpětně.

Výzkum tohoto modelu se týká hlavně párů, citová vazba se však projevuje i v přátelství a v rodině. Pokud teď nemáš partnerský vztah, zkus s přáteli hledat nové způsoby, jak požádat o to, co potřebuješ, a jak odpovídat na jejich potřeby. V budoucím vztahu si pak možná známé reakce všimneš dřív.

Co může nabídnout terapie

Přehled studií porovnával citovou vazbu před psychoterapií a po ní. Vazba byla po terapii v průměru bezpečnější a vztahová úzkostnost nižší. Platilo to napříč různými metodami, prostředími i skupinami lidí. U vyhýbání se blízkosti výsledky zatím jednoznačné nejsou (Taylor et al., 2015).

K tomu nepotřebuješ zvláštní druh terapie zaměřený na vazbu. V psychoterapii bývá součástí práce i vztah, který při sezeních vzniká. Časem se v něm může dařit mluvit o nejistotě a těžkých věcech s větší důvěrou. I tahle zkušenost může změnit, co čekáš od blízkosti.

Ke změně může dojít i bez terapie. Pokud ti ale úzkost nebo strach z blízkosti ztěžují běžný život, trvají roky nebo souvisejí s bolestnými zážitky, s odbornou pomocí se změna obvykle daří snáz a bezpečněji. Hledej někoho, s kým se ti dobře mluví. Důvěra často znamená víc než výběr konkrétní metody.

Co jde zkusit už teď

Bez zkušeností z blízkých vztahů nebo z terapie se tvůj styl nejspíš příliš nezmění. Když si ale budeš víc všímat vlastních reakcí, můžeš z každé takové zkušenosti vytěžit víc. Následující kroky nejvíc pomáhají, když je zkoušíš pravidelně.

  • Všimni si první reakce. Obavy i chuť stáhnout se se mohou ozvat rychle. Než něco uděláš, zkus si pojmenovat, co se právě děje, klidně jen v duchu. I tak si můžeš dopřát chvíli na rozmyšlenou.
  • Porovnej domněnku s tím, co opravdu víš. „Nepřichází žádná odpověď, se mnou musí být něco špatně“ zní jako hotový závěr. Zatím je to jen domněnka. Co jiného by to ticho mohlo vysvětlit?
  • Zkoušej nové věci po malých krocích. Když si obvykle se vším poradíš bez pomoci, zkus o malou pomoc požádat. Když jindy hned zjišťuješ, co se děje, dej si před vyslovením závěru čas.
  • Zkus si ujasnit vlastní příběh. Ucelené vyprávění o minulosti je právě tím, co v rozhovoru odlišuje získanou bezpečnou vazbu. Když si o své zkušenosti s někým důvěryhodným promluvíš nebo si ji zapíšeš, mohou ti dřív nesouvislé útržky začít dávat smysl.

Co pomáhá u jednotlivých stylů

Princip změny je u všech stylů podobný. U každého však bývá užitečné začít trochu jinde.

  • U úzkostného stylu nejvíc pomáhá opírat se o vlastní úsudek a mít víc lidí, na které se můžeš obrátit. Klid pak nemusí záviset na jediné odpovědi. Konkrétní kroky najdeš v článku o úzkostné citové vazbě.
  • U vyhýbavého stylu prospívá dobrá zkušenost s tím, že se můžeš spolehnout na druhé. Zkus začít drobnou prosbou, při níž ti zůstane prostor rozhodovat po svém. Víc v článku o vyhýbavé citové vazbě.
  • U úzkostně-vyhýbavé vazby pomáhají oba druhy zkušeností. Změna tak může trvat déle, zvlášť pokud máš blízkost spojenou s bolestí. Jak postupovat šetrně, popisuje článek o úzkostně-vyhýbavé vazbě.
  • I bezpečný styl se může měnit, třeba po ztrátě nebo bolestném rozchodu. Co pomáhá udržet pocit jistoty, popisuje článek o bezpečné citové vazbě.

Jak získat jistotu v blízkých vztazích, bude vypadat u každého trochu jinak. Začít můžeš u stránky se stylem, který je tvému výsledku nejblíž.

Jak dlouho trvá změna

Pevná lhůta neexistuje. Studie sledují změny v řádu měsíců a let a každý má vlastní tempo. Sliby typu „za měsíc změníš styl“ výsledkům výzkumu neodpovídají. Za měsíc si můžeš začít všímat svých reakcí a udělat první kroky. Na mapě se posun obvykle ukáže později.

Změna málokdy probíhá plynule. V těžším období, během nemoci nebo po rozchodu se na čas mohou ozvat staré reakce. Dosavadní posun tím nezmizí. Všímej si toho, co se děje v průběhu měsíců, i když přijde jeden špatný večer. Pokud člověk dlouho žije se silnými obavami nebo se strachem z blízkosti, změna někdy trvá roky. I to je běžné.

Za cíl si nemusíš dávat přesun do oblasti bezpečné vazby. Pro mnoho lidí je důležitější, když se přestanou rozhodovat pod tlakem strachu a mohou si svobodněji vybrat, kdy si druhé pustí blíž.

Podle čeho si všimnout posunu

Nejsnazší je porovnat body na mapě. Udělej si test teď a znovu za pár měsíců. Pokaždé při odpovídání mysli na stejný vztah. Drobné výkyvy nastávají i bez skutečné změny. Všímej si proto směru. Posunul se tvůj bod od vnějšího okraje své oblasti blíž ke středu mapy, nebo dokonce překročil hranici? S porovnáním pomůže návod, jak číst skóre ECR-R.

Některé změny test neměří. Hádka je dřív u konce. Požádat o pomoc jde snáz. Když delší dobu nepřichází zpráva, neděsí tě to tolik. Chuť přestat mluvit opadne dřív, než něco pokazí. Takových drobností si všímej také. Změna se v nich často projeví dřív než ve skóre.

Pokud chceš vědět, jak to vidí druzí, zeptej se blízkých, jestli si všimli nějakého rozdílu. Často jako první poznají, že v napjaté situaci reaguješ klidněji nebo že s nimi mluvíš otevřeněji.

Otázky ke změnám vazby

  1. Potřebuji kvůli změně terapii?
    Změna je možná i bez terapie. Řada lidí najde ve vztazích větší jistotu díky dobrým zkušenostem s blízkými a tomu, že si všímá svých reakcí. Pokud tě však obavy ve vztazích nebo strach z blízkosti výrazně omezují v běžném životě, přetrvávají roky nebo mají kořeny v bolestných zážitcích, změna obvykle probíhá snáz a bezpečněji s odbornou pomocí.
  2. Může pocit bezpečí ve vztazích zeslábnout?
    Ano. Po ztrátě, bolestném rozchodu nebo dlouhém období stresu se u člověka mohou zesílit obavy nebo ostražitost. Je to pochopitelná reakce na těžkou zkušenost. Nové vztahy, v nichž si lidé umějí být oporou, často pocit bezpečí zase vracejí. Když rozpoznáš své reakce, můžeš tím obdobím projít s menším tlakem na sebe a bez unáhlených závěrů o vlastní povaze.
  3. Pomáhají knihy a kurzy o citové vazbě?
    Mohou ti pomoct porozumět vlastním reakcím a najít pro ně slova. To je dobrý začátek. Ke změně stylu jsou ale zapotřebí zkušenosti, které se opakují. Zkus proto poznatky z četby využít i v běžném životě. Něco můžeš vyzkoušet v partnerském vztahu, něco s přáteli nebo při terapii. Pak si všímej, co se děje.
  4. Co když se můj bod za půl roku neposunul?
    To je běžné. Styl se mění pomalu a půl roku je krátká doba. Podívej se i na skóre obou škál. Bod se někdy posune uvnitř původní oblasti a jméno stylu zůstane stejné. Zkus také porovnat, jak dnes zvládáš hádky či odmlky a jaké to bylo před půl rokem. V běžném životě bývá změna znát víc než na mapě.

Zdroje (7)

Udělej si test a ulož si výchozí výsledek.

Udělat si test