Pro úzkostně-vyhýbavý styl jsou typické proměnlivé reakce na blízkost. Po několika hezkých týdnech přijde odstup a pak zase snaha obnovit kontakt. Při pohledu z druhé strany takové reakce nedávají moc smysl. Člověk se přitom může snažit udržet vztah a zároveň se chránit před zklamáním. Jak to může vypadat v běžném životě?
Intenzivní začátek. V prvních týdnech s tebou protějšek mluví otevřeně a dává najevo vřelost. Někdy je za tím dlouho nenaplněná touha po blízkosti. Jak se vztah prohlubuje, může se stále víc ozývat otázka „Co když mě opravdu pozná a pak mě opustí?“ Vřelost začne ustupovat.
Obavy během odmlky. Pokud se protějšek vzdálí třeba jen na den, obava ze ztráty může člověka s tímto stylem přimět znovu hledat blízkost. Píše zprávy, snaží se domluvit setkání a žádá o ujištění. Vlastní odstup z předchozích dní může být najednou k nevydržení.
Hádka, která se točí v kruhu. Při neshodě člověk nejdřív naléhá, že o ní potřebuje mluvit hned. Pak ze samotného hovoru odejde třeba v půli věty. Pro protějšek je pak těžké poznat, jak na to reagovat. Přitom stačí pár minut, aby potřeba být si blíž ustoupila potřebě vzdálit se.
Neklid v klidném období. I když se zdá, že je všechno v pořádku, samotný klid může znejišťovat. Jako by mělo každou chvíli přijít něco nepříjemného. Člověka pak může napadnout vztah nějak prověřit nebo něco pokazit, aby už nemusel snášet nejistotu.
